Reálné i smyšlené skandální aféry přitahují pozornost okolí odjakživa. Co se ale může stát, když do neexistujícího ohně začnou patřičně přikládat zmanipulovaná a manipulující média? Na tuhle otázku odpovídá skvělým způsobem Karel Čapek v povídce Skandální aféra Josefa Holouška, která je předlohou scénického čtení se stejnojmenným názvem, v němž excelují Irena Vacková, David Vacke a Jiří Hejcman. A jak zapůsobil umělecký zážitek na recenzenta J. P. Kříže?
My víme, že je to mezinárodní spiknutí
Jiří P. Kříž
Nemohl o průběhu kampaně, o právě skončených volbách, o mazurce kdo, s kým, proti komu, ale hlavně o mediální bublině kolem toho všeho napsat nikdo nic lepšího než Karel Čapek Skandální aféru Josefa Holouška; pro uherskohradišťskou uměleckou agenturu Pierrot.
Dávno zapomenutý text kdo by četl klasiky, že? prý Davidu Vackemu přinesl Ježíšek. Jeho pověst totiž díky URverzím takřka všech premiér Slováckého divadla, které s Divadlem Parodyje Vacke opravuje, došla až do nebe. Po přímluvě Ferdinanda Peroutky, Čapkova druha při pátečních návštěvách u T. G. Masaryka, a prostřednictvím vnučky, statečně hájící dědečkovu čest proti pomluvě a lži Masarykova následníka, povídku tedy doručili Vackemu.
Mord či rituální vražda?
A tak se Skandální aféra zjevila v novém divadelním prostoru, jak je tak v Hradišti pořád hledají, v Čajovně Pod kaštany na Palackého náměstí. Dalších repríz bude, doufám, co nejvíc. Mohou se totiž objevit kdekoli, hlavně ve školách: v základních tak od sedmáků, ve středních i na vysokých až po univerzity třetího věku. Hercům Jiřímu Hejcmanovi, Ireně Vackové a Davidu Vackemu stačí jako kulisy tři židle. Obaly na knihy i kravaty s potiskem titulů od MF Dnes a Hospodářských novin až po loga TV Prima či Barrandov si přivezou sami.
Nesedí na těch židlích pořád, nebojte se. Kolem nich se to hemží konspirací, zloději, mafií, lhaním, pomluvami… Inu brutální kampaň a účelové nepravdy „proti nám“! Střety tváří v tvář. I na věšení na kandelábr málem dojde, jak se tak do politiky derou už zase i ti náckové. Inu po česku vybraně něžné kočkování.
Všechno to začalo notickou, kterou místní Korouhev stačila do listu zařadit těsně před uzávěrkou: Před pěti nedělemi 17. prosince odpoledne ve tři hodiny jakási ruka v okně palácového domu stáhla záclony. Dozajista proto, aby na to, co se může dít uvnitř, nebylo vidět. A potom strašlivý výkřik rozlehl se tichou ulicí a prudký hovor několika hlasů… Z domu už nikdo nevyšel.
Z toho začíná přísně mravů dbalá Korouhev a spřízněná média konstruovat skandál svého volnomyšlenkářského politického nepřítele Holouška, narůstající až do rozměrů mezinárodní aféry. Co na tom, že v tom konkrétním bytě žádné záclony nejsou, jen okenice, a tedy tím hůř, a pan Holoušek v uvedeném čase spal jako každý den tou dobou, a pak vyšel na pravidelnou procházku parkem, kde se zdravil s místní honorací, taktéž na špacíru…
Čapek na Hrad
Čapkova povídka má necelých padesát stránek. Takřka detektivní metodou, rozhodně však s investigativní brilancí rozkrývá v ní spisovatel, a s ním i herci z „Hradišťa“ praktiky partajních půtek a jejich mediálního ohlasu: zaručeně nejpravdivější interpretace, závislé jen na tom, jestli o událostech píšou noviny demoGratů, vlastenců, internacionalistů, roajalistů či ruralistů.
Marné přání, ale myslím si, že Vackeho Pierrota by si měli v předvánočním čase, ale klidně i po něm, zvát nejenom do škol, ale i do všech redakcí od seriózních listů až po bulvár, a hlavně ho představit již na ustavující schůzi české dolní sněmovny. Neuvěří nikdo, že Skandální aféru Josefa Holouška napsal Karel Čapek už v roce 1927, a má tedy devadesát let!
Umělecká agentura Pierrot Uherské Hradiště Karel Čapek: Skandální aféra Josefa Holouška. Režie scénického čtení David Vacke. Premiéra 19. října, psáno z první reprízy 24. října 2017 v Čajovně Pod kaštany Uherské Hradiště.
Hodnocení 80%
Fotografie: Martina Lovecká
